OnlinePraha radí jak na večerní hlad a chutě
Co bývá příčinou večerů, kdy na jídlo buď myslíme, nebo ho bezděčně konzumujeme. Jen něco ďobneme, už vymýšlíme, co si ještě dát. Ti, které často přepadávají tyto pocity, něco nedělají či nedělali v minulosti dobře.
Nejdříve si musíme svůj problém uvědomit, tzn., že existuje a jen my s ním můžeme něco dělat. Dalším krokem je rozhodnutí, že ho chceme řešit, jak se říká mít motivaci. Pak už je to jednoduché, hledáme cesty jak. Zkusíme buď sami, po vyhledávání nejrůznějších informací a návodů obvykle na internetu, které více či méně úspěšně zkoušíme. Pokud se situace nelepší či nevíme, jak na to, vyhledáme odborníka na výživu, který nám na cestě změny stravovacích návyků po úvodní analýze problému, udává směr.
Nejčastější důvody, proč chutě zejm. u žen na sladké vznikají, je výživově chudá a energeticky bohatá strava, většinou s nadbytkem jednoduchých cukrů a tuků a nedostatkem bílkovin. Dalším prohřeškem je nepravidelnost: Pokud nejsme dobře sytí v první části dne, tak chutě, hlad a pocit nedojedenosti v odpoledních a večerních hodinách je jasným důsledkem. Vybírejme potraviny, které nás zasytí, což jsou bílkoviny (maso, mléčné výrobky, vejce a do určité míry i luštěniny) a potraviny s nízkým glykemickým indexem, které neobsahují nadbytek nevhodných cukrů a tuků, zvyšme příjem zeleniny do běžného jídelníčku.
Další důvodem hladu, který souvisí s naší životosprávou v minulosti, jsou opakované diety s následnými jojo efekty. Během života se metabolismus nás všech pozvolna zpomaluje, u žen situaci zhorší ještě hormonální změny v období kolem přechodu. Opakované diety nám metabolismus natolik ovlivní, že na naše další úpravy jídelníčku, detoxy a různé experimenty nebude reagovat. Řada zejména žen ještě ubírá ze svého již minimalistického a vzorně upraveného jídelníčku a pocity hladu jsou často jejich stálými společníky. Tyto ženy svou situaci považují za nutnou daň při alespoň uchování přiměřené hmotnosti.
Zásady na ozdravění jídelníčku, které fungují:
- Plánujeme – vše začíná rozvahou na nejméně 2-3 dny – jaký budeme mít program a v návaznosti na to, jak a kde budeme řešit jídlo. Poté následuje již promyšlený velký nákup. Pokud si nestihneme jídlo či svačinu sebou připravit, promýšlejme, co se kde dá vhodného koupit.
- Snídejme – optimálně zdravé cereálie (obyčejné vločky) v kombinaci s polotučným bílým jogurtem či kaše z vloček, oboje v kombinaci s kouskem ovoce, semínky pár oříšky, trochou sušeného ovoce apod. Variantně: celozrnný chléb + šunka, žervé, plátkový polotučný sýr, ovoce.
- Svačina – pokud jí potřebujeme, obvykle stačí kousek zeleniny bez pečiva, ev. malý jogurt či jiný mléčný výrobek, pár plátků šunky, vejce, malý kousek pečiva – je-li třeba.
- Oběd: Vybíráme optimálně plátek masa či jiný zdroj bílkoviny, klasickou přílohu zmenšíme na polovinu a doplníme zeleninou upravovanou různými způsoby, aby se nám nepřejedla. Vynechme jídla s převahou sacharidů – samotné těstoviny byť např. se zeleninou, rizoto apod. Volme je jen jako malou přílohu.
- Odpolední svačina – je dobrým preventivním opatřením proti večernímu hladu a chutím. Zařadíme opět buď mléčný výrobek či šunku, vejce, zeleninu, luštěninový salátek či pomazánku.
- Večeře – snažíme se o menší porci a minimalizovat klasické přílohy včetně pečiva. Optimální kombinací, pokud obtížně držíme optimální hmotnost, je bílkovina (opakujeme: maso, vejce, mléčné výrobky, luštěnina) se zeleninou.
Do našeho časového rozvrhu nezapomeňme zařadit čas na pravidelný pohyb, usměrnit pracovní režim, abychom si měli čas i chvíli odpočinout či jít včas spát. Počítejme s tím, že všechny změny nejdou naráz. Každá i malá změna má smysl a postupně povede ke smysluplným výsledkům, naší spokojenosti a dobré náladě. Každý krůček, který se nám vydaří a osvědčí je motivátorem dalších drobných i větších změn.
